Language:
Domů Začínáme s Laboklinem Ceníky pro chovatele Genetické choroby Délka / barva srsti Identita / Původ Určení pohlaví u ptáků Žádanky kontakt Spolupracující organizace




Zbarvení srsti u psů – základní informace

 

Obecné informace

U savců se dědí dva pigmenty, které jsou základem zbarvení srsti: eumelanin (černý) a feomelanin (červený nebo žlutý). Obrovské množství barevných variant, které se vyskytují u rozličných plemen psů, vzniká na základě genů kontrolujících množství, rozsah a distribuci těchto dvou pigmentů. Na produkci těchto pigmentů se u mnoha zvířecích druhů včetně psů podílí gen pro melanokortinový receptor 1 (MC1R), nazývaný také ´Extension´. Další geny modifikují distribuci těchto pigmentů, čímž vznikají rozličné variace barev a vzorů zbarvení srsti u psů. TYPR1 (Tyrosinase-Related Protein 1, Brown gen) modifikuje černý pigment na hnědý, ale neovlivňuje červený pigment. Další geny, které ovlivňují barvu srsti u psů, jsou Agouti (ASIP), který určuje distribuci černých a červených pigmentů, a Dilute (MLPH), který zesvětluje černý pigment na šedý a červený pigment na plavý. Existuje mnoho dalších genů specifických pro některá plemena psů, které určují bílé vzory barev a snižují intenzitu barev. Níže uvádíme genetické testy k určení barev srsti psů nabízené laboratoří Laboklin.

 

A-lokus (Agouti)

A-lokus je zodpovědný za velké množství běžných barevných vzorů srsti u psů. K expresi A-lokusu je třeba jakákoliv kombinace dvou ky nebo kbr alel na K-lokusu a minimálně jedné E nebo EM alely na E-lokusu. Agouti gen a jeho variace určují barevné mutace srsti fawn/sable (Ay), wild type (aw), tan points a recesivní černou (a). Ay analýza prokazuje přítomnost nebo absenci mutací typicky zodpovědných za barevné mutace fawn a sable. U těchto barevných mutací lze pomocí genetického testu určit, zda jsou ostatní Agouti alely přítomny, ale skryty (pouze jedna kopie Ay). Zároveň je možné zjistit, kolik kopií této alely je skryto u psů, u kterých nedochází k expresi Agouti typů (KB/KB, KB/kbr, KB/ky na K-lokusu a/nebo na E-lokusu). Analýza mutace a umožňuje rozlišit, zda je černý pes černý díky recesivní černé mutaci nebo běžnější černé vyjádřené na K-lokusu. Zároveň umožňuje identifikovat nečerné jedince, kteří jsou nositeli recesivní černé mutace (např. německý ovčák, šeltie).

 

B-lokus (barva srsti hnědá, čokoládová, livernose,…)

Existují dvě alely: dominantní plná barva (B) a recesivní hnědá barva (b), která je známá také pod názvy jako liver, čokoládová, sedge a méně často červená. Dvě kopie hnědé jsou třeba k diluci černého pigmentu na hnědý. U červených a žlutých psů nezpůsobuje hnědá alela diluci barvy srsti, ale způsobuje změnu barvy nosu a prstních polštářků z černé na hnědou, pokud jsou přítomny dvě hnědé alely (b/b). Pomocí genetického testu lze určit, zda jsou u daného jedince přítomny 0, 1 nebo 2 kopie mutace zodpovědné za hnědé zbarvení. Existují tři primární ´b´ mutace, které jsou zodpovědné za zbarvení téměř všech liver a čokoládových psů. Výjimku představuje francouzský buldoček, u kterého kromě těchto tří mutací existuje ještě čtvrtá mutace určující hnědou barvu, která ještě nebyla zcela identifikována.

 

D-lokus (diluce barvy srsti)

D-lokus je primární lokus asociovaný se zředěním pigmentu, které vede k šedému nebo modrému zbarvení v případě původní černé barvy srsti nebo světle hnědému nebo Isabella zbarvení v případě původní hnědé barvy srsti. V současné době se za zodpovědný gen považuje melanofilinový gen, ale ne všechny mutace byly dodnes identifikovány. Recesivní mutace melanofilinového genu je zodpovědná za diluci barvy srsti u psů. Byly popsány dvě alely (varianty): dominantní plná (D) a recesivní diluční (d). K zesvětlení černého pigmentu na šedý (také nazývaný modrý), hnědého pigmentu na stříbrný a červeného pigmentu na krémový (žlutohnědý) je třeba přítomnost dvou dilučních alel. Diagnostický DNA test umožňuje určit specifické varianty MLPH genu.

 

E-lokus (barva srsti žlutá, červená, citronová, krémová, apricot)

Čtyři alely (formy) tohoto genu jsou černá (E), domino/grizzle (EG), melanistická maska (EM) a červená (e). Červená/žlutá barva srsti (e) se dědí autozomálně recesivní cestou. E, EG a EM jsou vůči e dominantní, to znamená, že daný jedinec musí mít dvě kopie e, aby jeho výsledná barva srsti byla červená nebo žlutá. DNA test nabízí detekci nositelů jednotlivých alel, ale není schopen detekovat domino/grizzle alelu (EG) a alelu melanistické masky (EM).

 

EG-lokus (barva srsti domino/grizzle)

EG alela kóduje barevné varianty srsti domino u afgánských chrtů a grizzle u chrtů saluki. Tyto varianty jsou charakteristické světlým obličejem se srstí na čele ve tvaru písmene V, což je typickým znakem těchto dvou plemen. EG alela je dominantní nad E a e alelami, ale je recesivní vůči EM alele. Pouze psi, kteří mají at/at genotyp na A-lokusu a ky/ky genotyp na K-lokusu, vyjadřují tento fenotyp.

 

EH-lokus (barva srsti sable)

Sable je varianta srsti, u které dochází k částečné inhibici exprese eumelaninu. Typickými znaky jsou světlý obličej a tmavý hřbet. Mutace na E-lokusu lokalizovaného mezi E a e alelou je zodpovědná za tento fenotyp, který se označuje jako eh. Genetický test je dostupný pouze pro americké a anglické kokršpaněly. Podobná barevná varianta se nazývá grizzle u chrtů saluki a domino u afgánských chrtů. Mutace u těchto plemen se vyskytuje také na E-lokusu, ale genetický test je validován pouze pro kokršpaněly.

  

EM-lokus (melanistická maska)

Pomocí analýzy je možné určit, zda je u psa s melanistickou maskou přítomna pouze jedna nebo dvě kopie tohoto lokusu. Jedinci s jednou kopií mohou mít vrh štěňat s maskou i bez masky, zatímco jedinci se dvěma kopiemi budou mít pouze potomky s maskou. Tento test může být použit i u černých psů, u kterých není jinak možné rozlišit, jestli se jedná o jedince s maskou nebo bez masky.

 

K-lokus a K-lokus brindle

K-lokus představuje v rozlišování barev srsti důležitou roli. K-lokus byl popsán teprve nedávno a jeho objevení změnilo pohled na zbarvení srsti psů, jelikož K-lokus zahrnuje i znaky dříve připisované jiným genům. Dominantní alelou je KB, která způsobuje jednobarevné zbarvení srsti v pigmentovaných místech. Tento znak byl dříve připisován AS Agouti (A) lokusu. Další dvě přítomné alely jsou kbr a ky. KB je dominantní nad kbr a ky, zatímco kbr je dominantní nad ky. Kbr alela je zodpovědná za brindle (žíhané) zbarvení srsti. Recesivní alela ky umožňuje vyjádření základních vzorů A lokusu. Podobně je tomu i u kbr alely, ale brindle zbarvení srsti se projeví na místech se zbarvením tan, fawn nebo tawny. Každý jedinec s minimálně jednou alelou KB bude mít jednobarevné zbarvení srsti v pigmentovaných místech.

 

Genetický test na KB a ky alely:

Laboratoř Laboklin momentálně provádí testy na průkaz těchto dvou alel. U plemen, u kterých se brindle zbarvení nevyskytuje, představuje genetický test kompletní analýzu lokusu (např. mops). U plemen, u kterých standard vyžaduje jednobarevnost srsti, je testování těchto dvou alel také dostačující. Jedinci, kteří mají dvě KB alely, budou mít vždy potomky s jednobarevným zbarvením srsti (např. labradorský retrívr). U plemen, u kterých je povoleno více barevných variant, mohou tyto genetické testy pomoci určit pravděpodobnost narození štěňat se zbarvením srsti fawn, sable, tawny, tan point, tricolor nebo recesivně černým.

  

S-lokus (piebald, bílá strakatost)

Bíle strakatá srst u psů je většinou způsobena variacemi MITF. V závislosti na SINE (short interspersed nukleotide element) je pes buď strakatý, nebo ne. Del je dominantní alelou a způsobuje jednobarevné zbarvení srsti (genotyp del/del). Psi, kteří jsou SINE homozygotní (genotyp int/int), mají bílé znaky, které zakrývají buď minimálně ventrální část těla (mantle vzor) nebo většinu těla (piebald nebo extrémní bílá strakatost). U většiny plemen psi, kteří jsou SINE heterozygotní (genotyp del/int), jsou jednobarevní nebo mají minimální množství bílých skvrn, například na prstech. U některých plemen se u heterozygotů projeví bílé zbarvení boků, často v kombinaci s bílým límcem (tzv. pseudo-Irish zbarvení).

 

Interpretace výsledků testů

Každý znak je vyhodnocen zvlášť a genotyp pro každou vlastnost je analyzován podle následujícího schématu. V genomu zvířete existují dvě kopie pro každý znak. Z toho vyplývá, že výsledkem jsou tři různé genotypy pro recesivní a dominantní znak:

Recesivní znak:

Genotyp N/N: U tohoto jedince nedochází ke zdědění mutace kódující tento znak a nikdy nedojde k přenosu této mutované alely na potomky.

Genotyp N/mut: Tento jedinec má jednu kopii mutované alely a je tím pádem jejím nositelem. Mutace se neprojeví ve fenotypu. Potomci nositele zdědí mutovanou alelu s 50% pravděpodobností.

Genotyp mut/mut: U jedinců, u kterých se vyskytují dvě kopie mutované alely, dochází k expresi znaku ve fenotypu. Zároveň 100 % potomků zdědí mutovanou alelu.

Dominantní znak:

Genotyp n/n: Tento jedinec nezdědí mutaci a nedochází k expresi znaku. Nikdy nedojde k přenosu mutované alely na potomky.

Genotyp n/Mut: Tento jedinec má jednu kopii mutované alely a daný znak se projeví ve fenotypu. Potomci nositele zdědí mutovanou alelu s 50% pravděpodobností.

Genotyp Mut/Mut: Jedinec má dvě kopie mutované alely, z toho vyplývá, že se daný znak objeví ve fenotypu. Zároveň 100 % potomků zdědí mutovanou alelu. Některé dominantní znaky mohou vést k onemocnění, pokud jsou u jedince přítomny dvě mutované alely.

Dotazy?

V případě dalších dotazů kontaktujte, prosím, náš tým molekulární biologie.

LABOKLIN GmbH und Co.KG
Steubenstraße 4
D-97688 Bad Kissingen

Tel. 0971 /72020 oder Fax: 0971 / 7202995
Email: labogen laboklin.de